Pravda o jídle

Knäckebrot – legendární skandinávský fitness chléb

Předchůdci vikingů krátce po skončení doby ledové osídlili oblast dnešního Dánska a jižního Švédska a po tisíce let se mírumilovně a trpělivě věnovali především obdělávání půdy. Změna jejich přístupu k obživě nastala vlivem dvou zásadních faktorů. Jednak tito seveřané během mnoha staletí dokonale zvládli umění mořeplavby, a navíc se v době přibližně 500 let před Kristem naučili vyrábět železo. Pokrok v obou těchto oblastech byl tak rychlý, že logicky následovaly první nekoordinované loupežné mořské výpravy, aby si seveřané mohli v praxi vyzkoušet nově nabyté dovednosti. O jejich schopnostech cestovat na mimořádně dlouhé vzdálenosti svědčí dochované zmínky z období Římské republiky, uvádějící informace o nájezdech primitivních násilnických pohanů z neznámé oblasti. Tyto sporadické výpravy ovšem byly jen slabým odvarem systematické činnosti pozdějších mistrů v jednosměrném přemisťování cenností, kterými se v době mezi 8. a 11. stoletím našeho letopočtu stali slavní vikingové.

Vikingové a jejich svačina na lodních výletech   

První zmínky o původu trvanlivých křupavých chlebů, kterým dnes obvykle říkáme německým výrazem „knäckebrot“, pocházejí z počátku 6. století našeho letopočtu, a to z místa, které je dnes známé jako Švédské království.

Právě tam vznikla zcela nová a unikátní metoda přípravy vysušeného chleba ve tvaru kulaté placky s dírou uprostřed . Tento chléb se připravoval na konci léta a poté ještě jednou z uchované píce brzy z jara. Seveřané ho pečlivě skladovali navlečený na dřevěných tyčích, svisle umístěných pro tyto účely pod krovy v téměř každém jejich obydlí. Sušený chléb tvořil jeden ze základů tehdejšího jídelníčku a třebaže byl nazýván chlebem chudých, konzumoval ho v podstatě každý. Jeho příprava byla rychlá, nekomplikovaná, výborně se skladoval, a hlavně byl velmi trvanlivý. Kromě toho zřejmě vůbec nechutnal špatně. Seveřané se ho totiž naučili dochucovat solí a bylinkami a v jeho přípravě se stali doslova mistry. Když se vlády nad celou oblastí Skandinávie ujali vikingové a rozhodli se navázat na

tradici přerozdělování majetku vyzkoušenou jejich předchůdci, pochopili, jak klíčové, je mít s sebou na palubě nájezdnických lodí (drakkarů) při dálkových výpravách dostatečné množství potravin. A nic se k takovému účelu nehodilo lépe, než sušené maso a trvanlivý chléb, kterému se v jazyce vikingů říkalo knäckebröd, hårt bröd, hårdbröd, spisbröd, knäcke, knækbrød nebo knekkebrød. Popularita této typické skandinávské potraviny se díky výpravám vikingů postupně rozšířila bezmála do celého tehdejšího známého světa. Vznikla tak svérázná vikingská varianta obchodu import-export, kdy předmětem importu ze Skandinávie byl výhradně knäckebrot, který po nájezdu vikingů občas zůstal v jejich provizorním táboře a předmětem nedobrovolného exportu do Skandinávie byl veškerý hodnotný majetek, uloupený původním vlastníkům v cílové destinaci vikingského zájezdu.

Knäckebrot neboli Crispbread – kus kartónu nebo fitness dobrota?   

Pro křupavý sušený fitness chléb knäckebrot, nazývaný v anglicky mluvících zemích crispbread, je typické, že ho lidé buď milují, nebo nesnáší. Zajímavé je, že se tak často děje z identických důvodů. Základní žitný či ječný knäckebrot je totiž de-facto úplně bez chuti. Pro některé strávníky to může být nepřijatelné a konzumaci takového výrobku přirovnávají k okusování papírového kartonu s texturou lepenky, zatímco milovníci jednoduchých potravin (puristé) si ho nemohou vynachválit právě pro jeho absolutní chuťovou neutralitu. Pravdou je, že pro první skupinu zákazníků výrobci nabízejí nejrůznějšími způsoby dochucené knäckebroty a předkládají jim stále nové a nové varianty, které mohou uspokojit i toho nejvybíravějšího strávníka. Hlavní kouzlo knäckebrotu ovšem spočívá právě v jeho jednoduchosti. Dát si na něj můžete prakticky cokoli – od lososa přes šunku po tvarohovou pomazánku s avokádem. Pokud jich nesníte příliš mnoho najednou, máte v podstatě jistotu, že tělo nezatížíte zbytečně velkým množstvím příjmu energie.  

Zaklínadlo jménem glykemický index (GI) – chápeme správně jeho význam?

Energii potřebnou k zajištění životních procesů získáváme převážně z glukózy a částečně také z tuků. K tomu, abychom energii dokázali správně využít, nám pomáhá hormon tvořený ve slinivce břišní – inzulin. Hladina krevního cukru (glykémie) v lidském těle je u zdravého dospělého jedince stabilní a přechodně se zvyšuje po jídle. Přibližně 20-30 minut po konzumaci dosáhne hladina cukru svého vrcholu a postupně, během následujících 90-180 minut, se vrátí zpět na normální úroveň (80–100 mg glukózy ve 100 ml krve).

Různé druhy potravin odlišně ovlivňují hladinu krevního cukru. Je to dáno jejich složením, obsahem, druhem sacharidů a způsobem jejich technologického zpracování či finální úpravy. Obecně vzato také platí, že čím déle a za čím vyšších teplot je potravina technologicky či před-konzumačně upravována, tím vyšší je hodnota glykemického indexu (GI). Glykemický index může sloužit jako přirozené pomocné vodítko při výběru stravy, přičemž jeho hodnota se ověřuje měřením hladiny glukózy v krvi.

Co je hypoglykémie a jak se jí vyhnout

V praxi to znamená, že čím je hodnota GI u potraviny vyšší, tím rychleji stoupá hladina glukózy v krvi. V takovou chvíli paradoxně dojde k hypoglykémii, tedy ke stavu, kdy organizmus signalizuje nedostatek cukru. Tělo má totiž snahu náhlý příval energie, vzniklý konzumací potravin s vysokým GI okamžitě korigovat, což učiní tím nejjednodušším způsobem, tedy uskladněním do tukových buněk. A to rozhodně není pro organizmus přínosné. Po opětovném poklesu hladiny cukru totiž tělo reaguje nepřehlédnutelnými příznaky, kterými jsou především pocit hladu, nesoustředěnost, fyzická únava a ospalost. Proto je důležité nezvyšovat nárazově hladinu cukru a je-li to možné, při konzumaci raději preferovat potraviny s nižším glykemickým indexem, které tento nežádoucí efekt nezpůsobují. Nezapomeňte však prosím ještě na jeden podstatný fakt. Přílišná koncentrace výhradně na hodnotu čísla glykemického indexu posuzované potraviny vás může snadno uvést v omyl. Stejně důležité je vzít v úvahu, kolik gramů posuzované potraviny konzumujete. Výpočet glykemického indexu totiž vychází z předpokládané konzumace pro tyto účely přesně stanovené porce poměřované potraviny o váze 50 gramů. Zjednodušeně řečeno – kriticky důležitým parametrem není jen co jíte, ale zejména v jakém množství. V této souvislosti je třeba vědět, že zatímco jeden plátek knäckebrotu váží zhruba 7 gramů, plátek toustového chleba váží přibližně 20 g a kaiserka celých 60 gramů. Dáte-li si tedy ke svačině třeba hned 8 plátků knäckebrotu KNUSPI® (což rozhodně nedoporučujeme), hladina cukru v těle vám stoupne méně než při konzumaci jediné malé kaiserky. A právě v tom spočívá kouzlo knäckebrotu. 

KNUSPI a PROM-IN - vikingové by záviděli

Nejspíš vás nepřekvapí, že ve Švédsku se každý rok spořádá pořádně velké množství plátků knäckebrotu. Tipnete si kolik? Chvilku nad tím uvažujte a na konci odstavce vám prozradíme, jaká je správná odpověď. Zatímco v zemi vzniku knäckebrotu, tohoto báječného křupavého fitness chleba působí nespočet místních výrobců, u nás v České republice je těch opravdu dobrých výrobců jen několik. A nade všemi vyčnívají dvě léty prověřené špičkové značky – progresivní a moderní PROM-IN®a potom značka, která se stala synonymem pro vynikající knäckebrot. Tou značkou je samozřejmě KNUSPI®.  Rozmanité a chuťově i energeticky prvotřídní knäckebroty KNUSPI® nabízí výrobce v ucelené řadě, kterou lze najít pod názvy Crispbread a Protein Crispbread. Produkty KNUSPI® si velmi rychle získaly popularitu českých zákazníků, a to nejen mezi příznivci racionální stravy, osobami s dietními či potravinovými omezeními, vegany či celiaky. Křupavé chlebové plátky KNUSPI® si mimořádně oblíbili i sportovci, zejména ti, kteří si potřebují pečlivě a detailně hlídat přesný denní kalorický příjem. Kdyby tak jen vikingové tušili, z čeho všeho se dnes jejich geniální vynález – křupavý sušený chléb knäckebrot vyrábí. Zřejmě by se nestačili divit. Posuďte sami. Crispbread od KNUSPI® můžete koupit ve verzi vyráběné primárně z čočky a hrachu, nebo z rýže hrachu a kukuřice, také z rýžové mouky a dýňových semínek, samozřejmě z pšeničné a žitné mouky anebo z rýžové, pšeničné a žitné trhanky, doplněné o pražený ječmen. Crispbread od KNUSPI® stejně jako Fitness Protein Bread a Crunchy Pumpkin Bread od firmy PROM-IN® má všechny důležité výživové hodnoty, správné poměry tuků, sacharidů, bílkovin i vlákniny, a kromě toho chutná skutečně znamenitě. A slíbená odpověď na závěr – v samotném Švédsku, které je počtem obyvatel srovnatelné s Českou republikou, se v roce 2019 snědlo v přepočtu 5 330 220 000 plátků knäckebrotu. Ano, četli jste správně. Více než pět miliard kusů za jediný rok. Potomci bájných vikingů mají svou potravinu opravdu velmi rádi. A nelze se jim divit. Tradiční skandinávský knäckebrot zůstává pro strávníka zajímavou potravinou i po patnácti stoletíchPro báječné, trvanlivé křupavé chleby naštěstí nemusíte cestovat na sever Evropy. Stačí se podívat na kompletní nabídku knäckebrotů, které naleznete zde.

Michael Anděl

DAFIT Team

Zřeknutí se odpovědnosti:

Články zveřejněné na webu DAFIT.cz nebo sociálních sítích či jiných veřejně dostupných platformách mají výhradně informativní charakter, v žádném případě nemají za cíl nahrazovat odbornou lékařskou pomoc, neslouží jako návod k medikaci, úpravě medikace, ani nevyzývají ke konkrétnímu způsobu léčby či jakékoli změně v přístupu k péči o zdraví, vyžadující odbornou zdravotní péči. Doplňky stravy, vitamíny a/nebo minerály nenahrazují pestrou a vyváženou stravu, zdravý životní styl ani kvalifikovanou lékařskou péči či pomoc.

Přečtěte si také

Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Následující volbou souhlasíte s využíváním cookies a použití údajů o vašem chování na webu pro zobrazení cílené reklamy. Personalizaci a cílenou reklamu si můžete kdykoliv vypnout nebo upravit.

více informací & nastavení