Aktuálně

Rozhovor s Annou Kotrčovou

DAFIT.cz přináší rozhovor s mladičkou Annou Kotrčovou, zápasnicí, která začínala thaiboxem, kde získala titul mistryně republiky. Postupně si přidala i zápasy v kickboxu a klasickém boxu, nyní přechází na MMA, kde začne co nevidět amatérskými zápasy.
Anna Kotrčová MMA amatérská liga

Aničko, pověz nám něco o sobě.

Je mi 25 let, ale někdy se cítím na devatenáct, po ránu na šedesát. Studuji magisterský obor Management sportu a TV na Univerzitě Karlově a pracuji na Ministerstvu pro místní rozvoj.

Jak ses vůbec dostala k takovému sportu?

Nejdříve jsem začala se sebeobranou, konkrétně s krav magou, jednoduše proto, abych se uměla bránit. Po pár měsících mi to ale přestalo stačit a čím dál víc jsem chtěla přejít z obrany do útoku, a tak jsem v 19 letech začala s bojovými sporty.

Jak reaguje tvé okolí na to, co děláš?  

Mám naprosto skvělé okolí! Všichni moji známí a kamarádi mi hrozně fandí, podporují mě a hlavně tolerují můj nedostatek času, protože vědí, že dělám to, co miluju. Širší okolí občas nechápavě zírá na rozkopané nohy té holky v šatech, občas zachytím i soucitné pohledy. V takových situacích se snažím co nejvíc usmívat, aby bylo jasné, že já nejsem ta, která je týraná. A bez mých rodičů bych se tomuhle sportu nemohla věnovat vůbec, nejen proto, že mě stále finančně podporují. Taťka byl nadšený od samého začátku, mamka zas nešťastná, že místo randění trávím čas na trénincích. To se ale změnilo po prvním zápase, který přišel po roce. Vím, že mamka pochopila, jak moc to s tímhle sportem myslím vážně. Rádi chodí na moje zápasy a ještě raději mi pak kecají do výkonu :)

Máš strach před zápasem?

Strach před zápasem nemám. Já prostě počítám s tím, že dostanu přes držku. Ale nebudu lhát, že nemám obavy, jaký předvedu výkon.

Anna Kotrčová v ringu

Jak vypadá tvůj den, trénuješ denně a jak?

Trénuji každý den. Pokud nejsem v přípravě na zápas, jedná se o 5 až 6 tréninků týdně, včetně silové a kondiční přípravy se skvělým Maikolem Tallarinim. Mým "postojářským" trenérem je Martin Podlucký, se kterým ladíme box a kopy na lapách a v lednu mě přivítali v Monster gymu, ve kterém mi pomáhají s přechodem do MMA. Ve zkratce tedy můj den vypadá takto: trénink – práce/škola –trénink.

Dodržuješ nějaký jídelníček?

Na konci roku 2019 se výrazně změnil. V Thajsku, kam jsem odletěla na měsíc trénovat, jsem přestala jíst maso. Prostě proto, že mi je líto zvířat a čím dál víc jsem se cítila jako velký pokrytec. Pokud mi to režim dne dovolí, jím každé tři hodiny. Nedodržuji tyto intervaly schválně, ale mám prostě hlad :D Nejčastěji na mém talíři uvidíte všelijak zpracovanou zeleninu, rýži, tofu, miluju oříšky, ovoce, celozrnné pečivo. A do tréninku patří navíc suplementy, tím nejzákladnějším je proteiňák. 

Co zranění? Jaké bylo nejhorší?

Zranění bylo nespočet... Nejvíc to odnáší pravý kotník, který se mi podařilo už asi čtyřikrát zlomit, i když pokaždé jinak. Občas mě trápí natržené šlachy či vazy. Klasikou jsou pak vykloubené prsty na nohách a rukách, s tím se ale dá trénovat :) Za nejhorší zranění, to nejbolestivější, mohl stafylokok, kterého jsem si přivezla z Thajska a který se mi postupně snažil dsolova rozežrat obě kolena. Zbyly ale jenom jizvy a i tak ten měsíc na Phuketu stál za to!

Jaké jsou tvoje další koníčky, kromě sportu?

Bojové sporty stojí tolik času a energie, že na nic jiného nezbývá chuť ani nálada. Ale určitě můžu říct, že velkým koníčkem jsou moji kamarádi! Mám kolem sebe hromadu úžasných lidí a trávit s nimi to málo volného času je pro mě ohromná odměna a vzpruha. Sice se to zase týká sportu, ale hrozně ráda běhám po lesích se psem. No a když zrovna regeneruju, tak s Netflixem a s jídlem v ruce – to je kombinace, která nikdy nezklame. 

Co bys doporučila holkám ve tvém věku, pokud se chtějí vydat stejnou cestou, co mají udělat, za kým jít, jak začít?

Důležité je začít. Holky fakt, jestli vás to láká, tak se prostě seberte a jděte na trénink! Ať nemusíte zpětně litovat, že jste něco chtěly, ale přesto to neudělaly. Nejlépe se první tréninky zvládnou s někým známým – ať už s kamarádkou nebo kamarádem – a pokud někoho takového máte, poproste ji/ho, ať vás vezme s sebou. Pokud ne, najděte si nejbližší gym a jděte sami! Umím si představit, že se budete na první i dalších hodinách cítit blbě, ale věřte, že je to jen váš pocit. Všichni si tímhle museli projít a blbě na sebe budete koukat jen vy, nikdo jiný :) Čeká vás hrozná dřina, která vám to ale dvakrát vrátí.   

Aničce veliké díky za rozhovor, ať se daří!
DAFIT tým

Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Následující volbou souhlasíte s využíváním cookies a použití údajů o vašem chování na webu pro zobrazení cílené reklamy. Personalizaci a cílenou reklamu si můžete kdykoliv vypnout nebo upravit.

více informací & nastavení