Ve formě

Jak předejít únavě a přetrénování?

Únava je charakterizována jako fyziologický jev, který se dostavuje při výkonu určité intenzity a trvání. Budeme-li se konkrétně zaměřovat na oblast pohybové aktivity, únava se nám projeví poklesem fyzického výkonu. Únavu můžeme rozdělit na fyzickou a psychickou, místní a celkovou, akutní a chronickou, fyziologickou a patologickou.

Může se stát, že se syndrom únavy za určitých okolností dostává z fyziologické únavy do patologické. Tato změna nastane z důvodu překročením hranice tolerance zátěže.

Pojďme se podívat detailněji na únavu patologickou, která úzce souvisí se sportovní zátěží, na její základní formy a faktory které působí na její vznik.

Patologická únava

Patologická únava má dvě základní formy, akutní a chronickou, která je známější pod pojmem přetrénování. U akutní formy únavy ještě stupňujeme závažnost, a to na lehký a těžký stupeň. Faktorů, které působí na vznik patologické únavy je celá řada, mezi ty nejfrekventovanější patří tyto 4 faktory: 

1. Inadekvátní zátěž:

a) nadměrná nebo nevhodná zátěž

b) snížení tolerance na prováděnou zátěž

Stejně tak se může ve výkonu odrazit i zátěž nedostatečná nebo monotónní.  

2. Stupeň adaptace na prováděnou zátěž – stupeň trénovanosti

3. Změny těžiště těla a jeho jednotlivých částí (hypertrofie, používání zátěže, umělé zvyšování tělesné hmotnosti).

4. Změny prostředí – důsledky náhlých klimatických změn

V případě, že v rámci sportovního výkonu došlo k přetížení, jedná se o reakci organismu na přesahující míru tolerance zátěže. Reakce organismu závisí i na konfiguraci zatěžované tkáně a její změny v průběhu cvičení nebo na poměru mezi charakterem práce a typem svalových vláken. Vyšší frekvence patologické únavy se projevuje ve svalech s převahou vláken 1.typu. Vazba na věk a nemocnost je také významná, u starších osob jakékoli onemocnění výrazně snižuje práh tolerance a projeví se patologickou odpovědí v hybné i kardiovaskulární soustavě.

Vznik patologické únavy by se neměl brát na lehkou váhu, jelikož může zásadně ovlivnit zdraví každého z nás.

Jak poznám, že není něco v pořádku a můj organismus bojuje s akutní únavou?

Akutní únava má dva stupně (I a II. stupeň) a její dopady na organismu se projevují rozdílně.

I. Stupeň akutní únavy (přetížení) a její příznaky:

  • pocit slabosti spojen s bolestí hlavy
  • nevolnost
  • pokles systolického krevního tlaku
  • poruchy řeči
  • opakování slov, nesrozumitelnost
  • křeč mimického svalstva
  • třes prstů nebo snížení jemné motoriky svalů
  • bledost pokožky
  • poruchy myšlení
  • nutkavé myšlenky, melodie
  • poruchy vnímání pojmů a jejich zpracování
  • zkratová reakce

II. stupeň akutní únavy (schvácení) a její příznaky:

  • bledost v obličeji
  • dušnost, kolaps
  • nitkovitý až nehmatný pulz
  • zvracení
  • změny svalového tonu
  • ochablost
  • poruchy termoregulace
  • známky oběhového šoku

V případě, že se v průběhu sportovního výkonu, či jakékoliv zátěže dostaví jeden z výše uvedených příznaků je nutné ihned přerušit zátěž a zahájit příslušnou terapii.

Průběh terapie by se mělo řídit postupnými kroky které napomáhají k návratu organismu do původního stavu. V první řadě se zaměřte na zajištění pravidelného dýchaní a krevního oběhu, a to formou zklidnění organismu. V případě nutnosti je možné užít i analeptika, což jsou léky povzbuzující činnost důležitých životních orgánů. V neposlední řádě by mělo dojít k úpravě vnitřního prostředí organismu. Díky těmto kroků, pomůžete organismu ke zklidnění a jeho stabilizaci.

Jaké jsou hlavní příznaky přetrénování neboli chronické formy patologické únavy?

K přetrénování nejčastěji dochází při adaptaci na prováděnou zátěž, při které kumulace symptomů překročí práh tolerance. Tento stav se může dostavit postupně anebo náhle jako „poslední kapka“. Příznaky přetrénování se tedy mohou projevit jako důsledek jednorázové zátěže, nebo postupně s narůstající intenzitou známe také pod pojmem únavový syndrom.

První pomoc u obou typů je stejná, ale terapie, doléčení i prevence se již v postupu liší. Chronická únava se projevuje ve třech oblastech: výkonnost, neuropsychické a somatické příznaky.

1. Výkonnostní příznaky:

Odkrytí nedostatků v obratnosti, rychlosti, síle, vytrvalostních činnostech.

Nejistota při nácviku nových prvků, při provádění série pohybů.

Poruchy rytmicity pohybů. 

2. Neuropsychické příznaky:

Zvýšená dráždivost.

Apatie, agresivita, lítostivost, euforie, nerozhodnost, deprese.

Inadekvátní psychické reakce.

3. Somatické příznaky:

Nechutenství, zvýšená chuť k jídlu.

Nechuť na některý druh potravy.

Spavost, nespavost, pocit žízně.

Klidové pocení hlavně v noci.

Poruchy menstruace.

Kolísání TK v klidu, vzestup diastolického tlaku po zátěži.

Přetrénování se tedy projevuje především změnou ve výkonnosti, reakcí a atypickou či neadekvátní odpovědí na různé podněty. Může také dojít ke zhoršení skrytých chorob a poruch a zvyšuje se riziko poranění. Chronická patologická únava je bohužel častý jev v běžném životě a v pohybových aktivitách způsobený nepoměrem mezi zatížením a pracovní kapacitou organismu.

Principy terapie přetrénování prostředky prevence

Nemělo by docházet k úplnému vyřazení pohybové aktivity, ale měl by být upraven obsah aktivity, forma a intenzita zatížení. Důležitá je také úprava denního režimu, změnit cvičební prostřední a nezapomenout na dostatečný přísun vitamínů a vhodnou formu regenerace. 

Přetrénování můžeme předejít zaměřením se na dostatečný pitná režim a nutričně vyváženou stravu. Neměli bychom opomíjet správné a dostatečné kompenzační cvičení. V neposlední řadě bychom měli zařazovat doplňkové sportovní a pohybové aktivity.

Únavu a přetrénování bychom neměli brát na lehkou váhu, poslouchat signály těla a předejít jejímu nástupu prostřednictvím dodržování preventivních návyků.

autor

Barbora Langer

Zřeknutí se odpovědnosti:
Články zveřejněné na webu DAFIT.cz nebo sociálních sítích či jiných veřejně dostupných platformách mají výhradně informativní charakter, v žádném případě nemají za cíl nahrazovat odbornou lékařskou pomoc, neslouží jako návod k medikaci, úpravě medikace, ani nevyzývají ke konkrétnímu způsobu léčby či jakékoli změně v přístupu k péči o zdraví, vyžadující odbornou zdravotní péči. Doplňky stravy, vitamíny a/nebo minerály nenahrazují pestrou a vyváženou stravu, zdravý životní styl ani kvalifikovanou lékařskou péči či pomoc.

Přečtěte si také

Webové stránky používají k poskytování služeb, personalizaci reklam a analýze návštěvnosti soubory cookies. Následující volbou souhlasíte s využíváním cookies a použití údajů o vašem chování na webu pro zobrazení cílené reklamy. Personalizaci a cílenou reklamu si můžete kdykoliv vypnout nebo upravit.

více informací & nastavení